Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Zde v této části Vás postupně seznámíme s historií i současností naší obce.

Historie obce Únětice

 

Obec Únětice podle zápisu v kronice z roku 1932

 

Přepis zápisu Pamětní knihy obce Únětice založené v roce 1932 .Originál Pamětní knihy se nepodařilo nalézt.Níže uvedený zápis je částečným přepisem výpisu a poznámek p.Tykvarta čp.3., který i dlouhou dobu vedl kroniku obce.V knize se kromě popisu obyčejů a zvyků / svatba, pohřby, zabijačky,masopust / popisuje i obec a jednotlivé usedlosti v ní.Odtud tedy níže uvedený přepis, který až s odstupem času získává na historické hodnotě.Věřím , že i pro Vás budou následující řádky zajímavé .Původní text byl doplněn fotografiemi z různých časových období tak jak se je podařilo zajistit.

 

Knihu založil a sepsal p.Josef Uzel výměnkář Únětice č.37

 

Úvod

 

V roce 1921 bylo nařízeno okresním úřadem , že všechny obce musí založit Pamětní knihy.

Tehdejší starosta obce Jan Česal čp.19 svolal obecní zastupitelstvo , nařízení přečetl, pohovořilo se o věci a tím bylo vše vyřízeno.

 

V roce 1924 za starosty Josefa Pečenky č.22 přišlo znovu nařízení, že obce musí do Nového roku koupit pamětní knihy, zvolit letopisecké komise a kronikáře a jak bude vše hotovo, měl o tom starosta podat zprávu na Okresní úřad.Pamětní kniha byla koupena za 78.-kč,kronikářem zvolen Jan Uzel č.18, zvolena letopisecká komise a více se nedělalo nic.V roce 1929 za starosty Jana Mráze č.21 přišlo znovu nařízení, ale jelikož v tom čase kronikář Jan Uzel zemřel, byla zvolena nová komise a kronikářem zvolen Jan Rott č.4, ale kniha zůstala dále čistá.

 

V roce 1931 za starosty Josefa Uzla č.10, přišlo nařízení znovu, jelikož se ale opět nic nedělalo, založil jsem tuto knihu sám.Starosta svolal schůzi obecního zastupitelstva, bych zápisy ty přečetl a dle náhledu druhých poopravil.Jelikož se do schůze nedostavila ani polovina členů,odešel jsem ze schůze a knihu založil sám.

 

Dle zápisků a mé paměti od dětských let a ještě starších pamětníků, popsal jsem způsob hospodářství a vše ostatní jak jsem nejlépe mohl.

 

Vím, že mladší čtenáři budou jednou kritizovat jak písmo, tak i úpravu,ale musí každý uznat, že jsem 66 roků stár, že jsem navštěvoval pouze 5 roků 2 třídní obecnou školu a to ještě nedbale, poněvadž letního času jsem musel vypomáhat rodičům v práci a v zimě jsme neměl dostatečnou obuv a šactvo proti tužší zimě.Návštěva školní nebyla tehdy tak nucená jako dnes a tak se do školy málo chodilo.

 

Žádám dědice této knihy by ji opatrovaly, aby se uchovala dlouhá léta, by potomci dovedli si představit jak před sto léty vše vypadalo a dále žádám až bude sešlá, by byla znovu doslovně opsána, neboť čím bude starší , tím bude cennější.

 

Psáno v lednu roku 1934

Popis obce

 

Obec Únětice / dříve Ounětice / leží na návrší skloněném k jihovýchodu vzdálena 6 km od Blovic.Na východě hraničí s obcí Seč, na jihu je Újezd Chocenický, na jihozápadu Libákovice, na západ Řenče a na severozápad Střížovice, na sever Chlum.Směrem k Újezdu asi 5 minut vzdálena leží osada u Skály a směrem k Libákovicům asi 20 minut od obce stojí v lese Hájovna na Hluboké.

Celková výměra všech pozemků jest / dle soupisu z roku 1930 / 602 ha 18 arů, z toho :

230,59 ha polí,71,11 ha luk,5,46 ha zahrad,13,92 ha pastvin,263,11 ha lesa a 17,69 ha neplodné půdy.

 

Nejvyšší bod nadmořské výšky v našem katastru je : Kožich 581 m, Čertovo břemeno550m, Hůrky 548m, Bělky 534m, Skály v Liští 492m.

 

Názvy pozemků: Dvořiště, Pod mezí, Padrtě, Držaly, Habří, Obecní, U lesa, v Liští, na Štilci, v Hati, Na dílech, na Vrškách, Paseky, u Chluma, Maříkovna, v Drahách, ve Štibinách, U střižovský obce, na Velkým, Za vrchem, u Hadovky, Hůrky, Za oborou a další.

 

Obec je příslušná : okres Plzeň / do roku 1928./ Blovice – berní úřad Blovice,poštovní úřad Blovice,železniční stanice Blovice,finanční ředitelství Plzeň,důchodový úřad v Nepomuku,přiškolena a přifařena je obec do Seče a čítá dle sčítání v roce 1890 246 obyvatel, v roce 1920 220 obyvatel,a v roce 1930 218 obyvatel.Z toho je katolíků 217osob a jedna osoba bez vyznání.

 

Podnebí je u nás drsnějšího rázu, bouřky mají klidný průběh a přicházejí nejvíce od jihozápadu , krupobití je u nás dosti časté, však škody největší od 8% do 20 %.Pamětihodná je bouře , která řádila u nás v roce 1895 dne 29.července, kdy byla zničena na většině katastru úroda úplně krupami a i lidé byli potlučeni.

 

Spolky v obci

 

Hasičský sbor a čtenářsko - hospodářská beseda založeny byli roku 1911.Dále pak Agrární organisace a Skupina domkářů.

 

Hospodářství

 

Obyvatelé se živí skoro úplně hospodářstvím polním, pěstuje se nejvíce žito, ječmen,oves,brambory,jetele,v menším rozsahu ječmen,hrách, vika, řepa, nepatrné množství zelí a máku.Z ovocných stromů daří se obstojně jabloním,hruškám a též třešním.V roce 1929 řádila zde krutá zima a silné mrazy, které většinu stromů zničily a které zůstaly, hynou postupně.Ořechy pomrzly úplně všechny.

 

K tahu používá se u větších hospodářů koní, u menších krav.Koní je v obci 14 párů.Před léty používalo se k tahu nejvíce volů, ty však již úplně z obce vymizely.Před 40- ti léty byl zde rozšířen chov ovcí, který již také úplně vymizel.

Až do roku 1870 bylo v obci hospodářské náčiní a stroje velice jednoduché.Vozy dřevěné, s dřevenými nápravami,vzadu na rozvoře byl šroub od toho řetěz na dřevo, které bylo zavřeno pod korbou tak, že se muselo šlejfovat vzadu.Pluhy byly také dřevěné, neb na celém stavci, mimo malého plíšku nebylo kousek železa.Brány byli úplně dřevěné a tu byla starost každého hospodáře, by přes zimu nadělal do zásoby kůlce, kterých se moc ulámalo a ztratilo.Nejvíce se používalo na dělání kůlců buku, kterého tu bylo dostatek.Později již počal kovář dělati do bran kulíky železné.Mlátičky byly v obci pouze dvě, které měly vždy dva i více hospodářů dohromady.Byly to mlátičky nepraktické později si začali kupovat hřebovou, které se točily ručně, pak teprve nastaly žentoury což již bylo mnohem lepší, neb již točilo se potahem.Mlýnků na obilí bylo málo, obilí se na mlatě vilo / oddělovali se plevy od zrna házením / a pak se teprve čistilo na stojatém řešatě a byly již mlýnky celé dřevěné což již bylo dokonalejší.Každý hospodář měl v maštali řezárnu a se řezala řezanka na stolici na každé krmení pro veškerý dobytek.Od roku 1880 začaly již se zařizovat dokonalejší stroje i náčiní.V roce 1924 kdy byla zavedena elektrika v obci pořizovány byly nové stroje s elektrickými motory, kterými se pohánějí veškeré stroje.

 

Skály

 

V liští vlevo od silnice k Seči stojí dvě skály v nich se láme kámen na stavby a tluče štěrk na silnici,jest to jediný zdroj příjmu pro obec, což vyneslo 2000kč ročně a pak dávka z piva, která byla zavedena roku 1928 a vynese také 2000kč ročně.


Popis návsi

 

Ve středu obce je nepravidelná náves, na níž je v dolním konci pod čp.20 rybník.Nad číslem 20 stojí kaple, která byla postavena r.1885.Na postavení té kaple daroval 200 zlatých Jan Česal bývalý majitel č.10.Usedlost to veliká, který pak se odstěhoval do Plzně.Část pozemků rozprodal a zbytek koupil Uzel z č.18.nad kaplí po levé straně silnice stojí hasičská zbrojnice, která byla postavena v roce 1911 za 558kč , na tom místě stávala chalupa č.7 na které byl na střeše zvonek a v chalupě bydleli staří lidé posledně Valenta, který pásl husy z obce na drahách.

Pomník na návsi

 

V roce 1933 koupila obec roury za 1200 kč, které byli položeny přes cestu u č.13 dále před č.9 a většina jich bylo položeno mezi č.20 a kaplí, místo po kterém tekla hnojůvka bylo upraveno a postaven pomník padlým ve světové válce, který stál 863 kč.

 

Na pomník přispěli:

 

Josef Červený č.35 100kč

Josef Uzel č.37 100kč

Jan Hraběta č.20 100kč

Marie Hajšmanová č.26 100kč

Ostatní zaplatil hasičský sbor.Zásluhu na postavení pomníku mají Jan Mráz č.21 jako starosta sboru a Jan Rott č.4 jako velitel sboru.

Pomník padlým v 40 létech vpravo čp.21

 

V roce 1933 usneslo se obecní zastupitelstvo, že se upraví cesta tak zvaná průhon k Újezdu, která byla od přívalů vymývána a křovím zarostlá.Cesta se nechala inž.Šimkem z Újezda Choc.odměřit což stálo 309kč,Dle výměry půdy musel každý dát z 1ha 1/2m štěrku a 1 den pracovat.Lesní správa ze Šťáhlav dala 64m štěrku a 64 pracovních dnů.Cesta se řádně vyštěrkovala, vykopali stoky tak, že je jak okresní silnice.Při měření bylo zjištěno, že v lukách při č.14.-15.-34 jsou dosti značné kusy obecních pozemků, které byli označeny mezníky.